Vodík není o dotacích, ale o odbytu
48 ǀ POSITIV HYDROGEN
VODÍK
Moravskoslezský kraj chce být první „vodíkové
údolí“ mezi uhelnými regiony v Evropě. Věří tomu
i stát, čím konkrétně tomu pomůže?
Moravskoslezský kraj má pro rozvoj vodíku velmi dobré
předpoklady. Je zde průmyslová základna, technické
vzdělávání, výzkum i lidé, kteří mají zkušenost s nároč-
nými výrobními provozy. Transformace takového regio-
nu musí přinášet nové zakázky a kvalifikovaná pracovní
místa. Vodíkové technologie k tomu mohou přispět.
Pod pojmem vodíkové údolí si představuji především
fungující spolupráci. Výrobce potřebuje vědět, komu
vodík prodá, průmyslový podnik potřebuje znát cenu
a dopravce musí mít jistotu, že každý den natankuje.
Právě propojení těchto potřeb v jednom regionu může
dávat ekonomický smysl.
Úlohu státu vidím ve třech konkrétních oblastech:
vytvořit srozumitelná pravidla, zrychlit povolování
a nastavit podporu tak, aby na sebe výroba, infrastruk-
tura a spotřeba skutečně navazovaly. Vedle investic je
potřeba podporovat také vývoj a ověřování technolo-
gií. Pro Moravskoslezský kraj bude rozhodující, kolik
z těchto příležitostí dokážou využít místní firmy a jejich
zaměstnanci.
Ve vaší strategii „Česko: země pro budoucnost 2.0“
se mluví o konkurenceschopnosti průmyslu. Kde v ní
má místo vodík?
Vodík do této koncepce patří jako průmyslová a tech-
nologická příležitost. Důležité jsou dvě roviny. První
je jeho využití tam, kde může pomoci snižovat emise
a kde jsou jiné možnosti technicky nebo ekonomicky
omezené. Druhá je schopnost českých firem vyvíjet
a vyrábět zařízení, komponenty a řídicí systémy pro vo-
díkové hospodářství.
Právě druhou rovinu považuji za velmi podstatnou.
Česká firma může na rozvoji vodíku vydělávat také
jako dodavatel technologie nebo odborných služeb.
To jsou příležitosti pro strojírenství, elektrotechniku
i výzkum a následný export.
Současně musíme respektovat podmínky české ener-
getiky. Výroba vodíku elektrolýzou potřebuje vel-
ké množství elektřiny a její cena zásadně ovlivňuje
celý projekt. A představa, že vodíkem v krátké době
plošně nahradíme zemní plyn, není realistická. Chci
se soustředit na konkrétní aplikace, u kterých doká-
žeme obhájit technický přínos, cenu a dlouhodobé
fungování.
Kritizujete evropskou regulaci, že brzdí
konkurenceschopnost. Jak plný režim CBAM
od letošního roku, který se týká i vodíku, ovlivní
dovoz a ceny pro české firmy?
Princip, že evropský výrobce nemá nést náklady na emi-
se a jeho konkurent dovážející ze třetí země jim zcela
uniknout, je pochopitelný. Zároveň musíme sledovat,
co výsledné nastavení udělá s náklady firem, které dová-
žené suroviny potřebují pro vlastní výrobu.
U vodíku nelze říct, že veškerý dovoz zdraží o stejné pro-
cento. Záleží na emisích spojených s jeho výrobou, ceně
certifikátů, příslušných úpravách a případné ceně uhlíku
již zaplacené v zemi původu. Dopad se proto bude lišit
podle dodavatele. Pro české firmy to znamená i poža-
davek na kvalitní údaje o výrobě dováženého vodíku.
Je také potřeba rozlišovat jednotlivé termíny. Režim
se vztahuje na dovoz od roku 2026, ale prodej certi-
fikátů začne v roce 2027. Náklad spojený s letošním
dovozem tím nezmizí.
Moje výhrada k evropské politice je obecnější: ochra-
na na hranici sama o sobě nevyřeší drahou energii
ani přebujelou administrativu uvnitř Evropy. Pokud
chceme konkurenceschopný průmysl, musíme řešit
i tyto náklady.
Vaše ministerstvo připravuje samostatnou licenci
pro přepravu, distribuci a skladování vodíku
oddělenou od plynárenství. Kdy začne platit a kolik
peněz stát na vodík v příštích letech reálně uvolní?
Smyslem samostatného rámce je dát investorům jas-
ná pravidla pro podnikání ve vodíkové infrastruktu-
ře. Potřebují vědět, za jakých podmínek budou sítě
a zásobníky provozovat, jaké budou jejich povinnosti
a jak bude fungovat přístup zákazníků. U infrastruktury
s dlouhou životností je právní jistota zásadní.
U peněz musíme přesně rozlišovat mezi objemem vy-
hlášených programů, podporou přiznanou konkrétním
projektům a skutečně vyplacenými prostředky. Stejně
tak je potřeba oddělit národní a evropské zdroje.
Pro představu: výzva GREENGAS č. 1/2024 byla vyhlá-
šena s alokací tří miliard korun na podporu elektrolyzé-
rů a souvisejících aktivit. Tato částka ale sama o sobě
nevypovídá o celkovém budoucím financování vodíku.
O ostatních termínech bych nerad mluvil, dokud nebu-
dou finálně schválené.
Za podstatné považuji, aby veřejná podpora pomáhala
projektům překonat počáteční investiční a technolo-
gickou nejistotu a přitáhla soukromý kapitál. Musíme
Úlohu státu vidím vytvořit
srozumitelná pravidla, zrychlit
povolování a nastavit podporu tak,
aby na sebe výroba, infrastruktura
a spotřeba skutečně navazovaly.
| Text: Monika Ševčíková, foto: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR