Univerzitní architektura nové generace
www.posiv.cz ǀ 69
ARCHITECTURE
V projekčním záměru Nové ekonomické fakulty
na kampusu VŠB – TU Ostrava jste kladl velký důraz
na udržitelnost, technologii a komfort uživatelů.
Můžete popsat, které konkrétní prvky považujete za
nejzásadnější a proč?
Klíčovou roli zde hraje již vlastní architektonický
a technický koncept. Stavba je navržena jako mono-
blok s otevřeným atriem, konstrukčně velmi robustní.
Zásadní přínosy tohoto konceptu jsou vysoká akumu-
lace tepla, nízké teplotní výkyvy během dne a přiroze-
né udržování tepelně stabilního prostředí pro kance-
láře a seminární prostory. Tepelná stabilita je jedním
z nejdůležitějších faktorů komfortu i energetiky — sni-
žuje zatížení vzduchotechniky i chlazení a přispívá ke
snížení provozních nákladů.
Stavba získala národní certifikát kvality budov
SBToolCZ, jelikož využívá řadu pokročilých technic-
kých a technologických řešení k dosažení energetické
a ekonomické úspornosti:
• využívá velkou fotovoltaickou elektrárnu s kapaci-
tou 167 000 kWh ročně
• využívá tzv. šedou vodu pro provozní účely
• pro snížení tepelné zátěže využívá trojskla, stínění
otvorů, provětrávanou keramickou fasádu a vnitř-
ní rekuperaci
• ve stavbě používá snadno recyklovatelné materiá-
ly s nízkou uhlíkovou stopou
Projekt již získal cenu GRAND PRIX soutěže Stavba
MSK a navíc národní ocenění od MPO. Jak vnímáte
tuto formu ocenění?
Tato ocenění pro mne znamenají, že se daří spojovat
dvě roviny, které se někdy obtížně potkávají – archi-
tektonickou kvalitu a zároveň vysokou technickou,
energetickou a provozní úroveň, a to vše za rozumné
náklady. Jako ostravské studio vnímáme ocenění na ná-
rodní úrovni velmi osobně.
Soutěže zdůrazňují roli staveb, které „něčím vynikají
nad průměr a stávají se příkladem kvality“. Jak jste
vy definoval „nadprůměrnost“ pro tento projekt – co
přináší nad rámec běžného?
Nadprůměrnost jsme nehledali v jedné efektní věci.
Vznikla jako kombinace architektonické kvality, spo-
lečenské odpovědnosti a využití sofistikované metody
projektového procesu, která se vymyká běžné praxi.
Chtěli jsme navrhnout objekt, který bude v kampusu
působit přirozeně a zároveň kultivovaně. Nadprůměrnou
architektonickou kvalitu vidím v harmonii funkce
a formy: budova má jednoznačnou funkční logiku, či-
telnost a čistou, nadčasovou architektonickou formu.
Harmonie funkce a formy není kompromis — je to stav,
kdy se obě složky navzájem posilují a vytvářejí celek,
který působí přirozeně, logicky a esteticky silně.
O sofistikované energetické a ekologické koncepci
objektu již byla řeč — jedná se o úroveň, která je pro
školskou budovu v České republice stále nad rámec
běžného standardu.
Nadprůměrnost jsme vnímali i ve způsobu, jakým pro-
jekt vznikal. Univerzita si dala za cíl vytvořit pilotní BIM
projekt (Building Information Modeling), do něhož
prakticky zapojila i Fakultu stavební. BIM model byl
vytvořen v procesu projektování, uplatněn ve výstavbě
a na model skutečného provedení navázala i správa
budovy formou facility managementu. Digitální dvojče
bude stavbu provázet po celou dobu její životnosti.
Chtěli jsme vytvořit budovu, která bude kvalitní
v každém aspektu a zároveň nastaví nový standard pro
univerzitní výstavbu v našem regionu.
Obvykle se v procesu projektování a realizace slevu-
je z původních ambicí – z důvodu financí či různých
zájmů a z toho vyplývajících kompromisů. Zde mám
pocit, že bylo vše naopak – v každé fázi dílo získalo no-
vou, někdy i neočekávanou hodnotu. Příkladem za vše
je monumentální skleněná plastika ve foyeru – výtvar-
né dílo, které dává stavbě další rozměr a nezaměnitel-
nou identitu. Věc, která vůbec není běžná, myšlenka,
která vznikla z podnětu klienta.
Vaše studio navrhuje řadu veřejných staveb
v Moravskoslezském kraji – regionu, který prochází
velkou proměnou. Vnímáte se osobně jako tvůrce
těchto změn? Jakou roli podle vás architektura v této
transformaci hraje?
Architekt vnímá změny v regionu vždy především
skrze konkrétní projekty. Smysl naší práce vidím v pří-
ležitosti – a současně v odpovědnosti – být tím, kdo
může přeměnu kraje kultivovat. Moravskoslezský kraj
prochází významnou transformací: od průmyslového
dědictví k modernímu, vzdělanému a technologické-
mu prostředí.
Architektura v tom hraje zásadní roli: formuje pro-
středí, ve kterém lidé studují, pracují a žijí. Když jsou
veřejné stavby navrženy poctivě, kvalitně a s respek-
tem k místu, zvedají také sebevědomí regionu. Pokud
k tomu můžeme našimi projekty přispět, považuji to za
velkou příležitost i čest. Tato myšlenka je zakotvena
i v misi našeho ateliéru.
Děkuji za rozhovor.
Daří se spojovat dvě roviny –
architektonickou kvalitu a zároveň
vysokou technickou, energeckou
a provozní úroveň.