„Škola by neměla být muzeem minulosti.“ Finalistka Global Teacher Prize mění výuku v živý zážitek
www.posiv.cz ǀ 17
EDUCATION
Váš přístup ukazuje, že učitel dnes nemusí být jen
předavač učiva, ale spíš průvodce, mentor. Myslíte
si, že právě takový typ učitelství bude v budoucnu
klíčový? A jak připravit školství na to, aby takové
učitele podporovalo?
V době, kdy si informace můžeme během vteřiny vy-
hledat, ztrácí smysl, že učitel je jen zdroj informací.
Je mnohem důležitější pomáhat studujícím rozvíjet
dovednosti, které jim umožní obstát – kriticky myslet,
spolupracovat, chápat souvislosti. Učitel by měl být
průvodce, který žáky doprovází při objevování světa
i sebe. Aby takových učitelů bylo víc, potřebujeme sys-
tém, který jim věří, dává prostor k růstu a podporuje
jejich kreativitu.
Vaši studenti pocházejí z různých jazykových
a kulturních prostředí. Jak učíte český jazyk
a literaturu tak, aby tomu rozuměli i ti, pro které
čeština není mateřštinou?
Základem je vztah a pocit bezpečí. Když se studující
nebojí dělat chyby, jazyk se učí mnohem přirozeněji.
Zvláště ve třídách s různorodou jazykovou a kulturní
výbavou je důležité využívat skupinovou práci, dvojice
i projektové úkoly. Klíčové je přizpůsobit metody tak,
aby každý měl prostor růst, bez ohledu na to, odkud
přichází nebo jakou má jazykovou výbavu. Taková vý-
uka pak umožňuje studentům vyniknout v oblastech,
kde jsou silní, i když to není přímo v jazyce. Zažívají
úspěch, roste jejich sebevědomí, zlepšuje se vztah
k učení a postupně se posouvají dál.
Proč je podle Vás důležité, aby vzdělávání reagovalo
na aktuální globální témata? Jak s nimi pracujete
a vnímáte, že na to reaguje české školství jako celek?
Škola by měla být zrcadlem reality, ne muzeem minu-
losti. Mladí lidé dnes vyrůstají ve světě plném otázek
– klimatických, kulturních, technologických – a škola
jim musí pomoci v nich číst a hledat vlastní postoje. Ve
výuce proto propojuji literaturu, etiku i společenské
dění, aby studenti viděli souvislosti mezi tím, co se učí,
a tím, co se kolem nich skutečně děje. Vzdělávání tak
přestává být pouhým shromažďováním znalostí, ale
rozvíjí empatii, kritické myšlení a schopnost aktivně
vstupovat do dění kolem sebe.
Vaše projekty (např. Book Box nebo Locals) mají
přesah i mimo školu – v čem vidíte význam propojení
školy, komunity a podnikatelského světa? Co tyto
projekty studentům přinášejí?
Škola má povinnost probouzet u studentů aktivní
občanství a smysl pro spoluodpovědnost za svět, ve
kterém žijí. Projekty jako Book Box nebo Locals jim
umožňují zažít, že jejich nápady a práce mohou mít
skutečný dopad. Spojují školu s komunitou, podporují
dobrovolnictví, spolupráci a kreativitu. Taková zkuše-
nost formuje víc než jakýkoliv test – učí zodpovědnos-
ti, empatii a odvaze jednat.
Jaké jsou podle Vás největší výzvy pro české učitelky
a učitele dnes?
V roce 2000, kdy jsem začínala, se vyučující připravo-
val na výuku, vedl výuku a občas šel na dozor. Dnes
kromě toho musí sdílet materiály online, pravidelně vy-
řizovat e-maily, spolupracovat mezipředmětově, orga-
nizovat projekty, řešit socioemoční potřeby studentů,
být jejich mentorem, vést mimoškolní aktivity, komuni-
kovat s rodiči, reflektovat trendy v pedagogice, účast-
nit se školení a zahraničních programů, psát žádosti
o granty a podporu, plánovat spolupráci s komunitou
a institucemi – a času je pořád stejně. Škola potřebuje
vyučující, kteří hoří, ale nevyhoří: prostor pro přípravu,
reflexi a péči o sebe, méně byrokracie a více důvěry
a spolupráce.
Vaše práce zdaleka nekončí ve třídě – vedete DofE,
koordinujete Erasmus+, mentorujete, lektorujete. Co
Vám tyto aktivity přinášejí? Kde berete čas a energii?
Energii mi dávají lidé, se kterými rostu – studující
a kolegové, kteří chtějí tvořit věci s přesahem. Každý
smysluplný projekt s nimi. Ve vzdělávání jsem našla to,
čemu Japonci říkají ikigai – důvod, proč ráno vstává-
me. Místo, kde se setkává to, co milujeme, v čem jsme
dobří, co svět potřebuje a za co můžeme být odměně-
ni. Když děláte práci, která spojuje všechny tyto prvky,
jde všechno snáz.
Děkuji za rozhovor.
V době, kdy si informace můžeme
během vteřiny vyhledat, ztrácí smysl,
že učitel je jen zdroj informací.
Pomáhat studujícím rozvíjet dovednos,
které jim umožní obstát – kricky myslet,
spolupracovat, chápat souvislos.