BUSINESS
I když bude změna náročná
a velmi nákladná, je to správná cesta,
říká Jan Czudek
Zelená dohoda pro Evropu je nejsilnější politikou Evropské unie těchto dnů. Reaguje na změnu klimatu
a zhoršování životního prostředí v Evropě, potažmo ve světě. Cílem Evropské unie je, aby se v roce 2050
neprodukovaly žádné čisté emise skleníkových plynů.Co to ale znamená pro český tradiční průmysl?
Na to jsme se zeptali představitele největšího podniku v Moravskoslezském kraji, generálního ředitele
Třineckých železáren a.s., Jana Czudka.
Jak vnímáte ambici Evropské unie k nízkouhlíkové ekonomice?
Je podle vás nová evropská strategie realizovatelná?
Je rozhodně ambiciózní. Nastavovat velké cíle v Bruselu je relativně snadné, byť dohoda napříč Evropou určitě snadná není.
Ale dosáhnout uhlíkové neutrality v průmyslovém podniku, který vyrostl na tom, že využíval energii z uhlí, to je při úrovni současných technologií nemožné. Je jasné, že následujících 30 let
přinese řadu inovací v oblasti čisté energetiky a budou se hledat
alternativy za fosilní paliva, ale to nebude jednoduché a rozhodně to bude velmi nákladné. Jako Česká republika máme bohužel
menší potenciál vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, nemáme
mořské pobřeží, abychom více využili energii větru, nemáme vysoké hory, abychom využili energii proudící vody, nemáme tolik
slunečných dnů, abychom naplno využívali potenciál fotovoltaických elektráren. Ještě dlouhé roky bude náš energetický mix
závislý na uhlí, na plynu a na jádru, postupně však budou čisté
zdroje nabývat na významu.
Pochopil jsem ale správně, že se k transformaci k nízkouhlíkové
ekonomice hlásíte? Mám mimo jiné na mysli vámi reprezentovanou Iniciativu průmyslníků MSK.
Ano, chápete to správně. Shodli jsme se na tom společně s dalšími sedmi největšími průmyslovými firmami v Moravskoslezském
kraji. Zastupujeme hlas firem, které vytvářejí roční obrat v součtu
více než 123 miliard korun a zaměstnávají více než 26 tisíc lidí.
V našich průmyslových firmách vnímáme celoevropský trend snížení produkce skleníkových plynů. Přestože transformace našich
podniků na nízkouhlíkovou bude náročná a nákladná, vnímáme
to jako správnou cestu k zajištění odolnější, technologicky vyspělejší a udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky. Jednoduše řečeno,
jsme si vědomi toho, že matičku zemi musíme chránit.
Spojili jsme se i proto, abychom se vzájemně inspirovali, případně
realizovali společné projekty. Spojuje nás fakt, že cítíme velkou
zodpovědnost za stávající zaměstnance, řada z rodin u nás v kraji
je s našimi fabrikami spojena po několik pokolení. A rádi bychom,
aby naše podniky nabídly práci i jejich dětem, vnoučatům a pravnoučatům.
V EU se nyní mluví o pomoci uhelným regionům. Vidíte jako
výhodu či nevýhodu, že sídlíte v Moravskoslezském kraji, který
mezi uhelné regiony v Evropě patří?
Moravskoslezský kraj byl a je dlouhodobě orientován na průmysl a ten je tady po více než 200 let spojen s těžbou uhlí.
Právě energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli, jsou
s využíváním uhlí úzce provázaná. Ukončení těžby uhlí v OKD
je pro podniky našeho typu hrozbou, budeme muset zhruba
polovinu dnešních dodávek koksovatelného uhlí, které nám
40 ǀ POSITIV 3/2020
dodává OKD, nahradit jinými dodavateli. A přitom pracovat
na tom, abychom na uhlí obecně byli méně závislí
a postupně od něj odešli. Jestli správně čteme prohlášení evropských představitelů k Zelené dohodě, tak říkají, že nenechají žádný region ani jednotlivce ve štychu. Vznikl nový evropský
fond s příznačným názvem Fond pro spravedlivou transformaci.
Ten by měl pomoci právě uhelným regionům s přechodem na
nízkouhlíkové hospodářství. Aktivně diskutujeme se zástupci
Moravskoslezského kraje o tom, aby byla mimo jiné podpořena
i tranzice tradičních průmyslových firem, a to za podmínek, které