BUSINESS

I když bude změna náročná

a velmi nákladná, je to správná cesta,

říká Jan Czudek

Zelená dohoda pro Evropu je nejsilnější politikou Evropské unie těchto dnů. Reaguje na změnu klimatu

a zhoršování životního prostředí v Evropě, potažmo ve světě. Cílem Evropské unie je, aby se v roce 2050

neprodukovaly žádné čisté emise skleníkových plynů.Co to ale znamená pro český tradiční průmysl?

Na to jsme se zeptali představitele největšího podniku v Moravskoslezském kraji, generálního ředitele

Třineckých železáren a.s., Jana Czudka.

Jak vnímáte ambici Evropské unie k nízkouhlíkové ekonomice?

Je podle vás nová evropská strategie realizovatelná?

Je rozhodně ambiciózní. Nastavovat velké cíle v Bruselu je relativně snadné, byť dohoda napříč Evropou určitě snadná není.

Ale dosáhnout uhlíkové neutrality v průmyslovém podniku, který vyrostl na tom, že využíval energii z uhlí, to je při úrovni současných technologií nemožné. Je jasné, že následujících 30 let

přinese řadu inovací v oblasti čisté energetiky a budou se hledat

alternativy za fosilní paliva, ale to nebude jednoduché a rozhodně to bude velmi nákladné. Jako Česká republika máme bohužel

menší potenciál vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, nemáme

mořské pobřeží, abychom více využili energii větru, nemáme vysoké hory, abychom využili energii proudící vody, nemáme tolik

slunečných dnů, abychom naplno využívali potenciál fotovoltaických elektráren. Ještě dlouhé roky bude náš energetický mix

závislý na uhlí, na plynu a na jádru, postupně však budou čisté

zdroje nabývat na významu.

Pochopil jsem ale správně, že se k transformaci k nízkouhlíkové

ekonomice hlásíte? Mám mimo jiné na mysli vámi reprezentovanou Iniciativu průmyslníků MSK.

Ano, chápete to správně. Shodli jsme se na tom společně s dalšími sedmi největšími průmyslovými firmami v Moravskoslezském

kraji. Zastupujeme hlas firem, které vytvářejí roční obrat v součtu

více než 123 miliard korun a zaměstnávají více než 26 tisíc lidí.

V našich průmyslových firmách vnímáme celoevropský trend snížení produkce skleníkových plynů. Přestože transformace našich

podniků na nízkouhlíkovou bude náročná a nákladná, vnímáme

to jako správnou cestu k zajištění odolnější, technologicky vyspělejší a udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky. Jednoduše řečeno,

jsme si vědomi toho, že matičku zemi musíme chránit.

Spojili jsme se i proto, abychom se vzájemně inspirovali, případně

realizovali společné projekty. Spojuje nás fakt, že cítíme velkou

zodpovědnost za stávající zaměstnance, řada z rodin u nás v kraji

je s našimi fabrikami spojena po několik pokolení. A rádi bychom,

aby naše podniky nabídly práci i jejich dětem, vnoučatům a pravnoučatům.

V EU se nyní mluví o pomoci uhelným regionům. Vidíte jako

výhodu či nevýhodu, že sídlíte v Moravskoslezském kraji, který

mezi uhelné regiony v Evropě patří?

Moravskoslezský kraj byl a je dlouhodobě orientován na průmysl a ten je tady po více než 200 let spojen s těžbou uhlí.

Právě energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli, jsou

s využíváním uhlí úzce provázaná. Ukončení těžby uhlí v OKD

je pro podniky našeho typu hrozbou, budeme muset zhruba

polovinu dnešních dodávek koksovatelného uhlí, které nám

40 ǀ POSITIV 3/2020

dodává OKD, nahradit jinými dodavateli. A přitom pracovat

na tom, abychom na uhlí obecně byli méně závislí

a postupně od něj odešli. Jestli správně čteme prohlášení evropských představitelů k Zelené dohodě, tak říkají, že nenechají žádný region ani jednotlivce ve štychu. Vznikl nový evropský

fond s příznačným názvem Fond pro spravedlivou transformaci.

Ten by měl pomoci právě uhelným regionům s přechodem na

nízkouhlíkové hospodářství. Aktivně diskutujeme se zástupci

Moravskoslezského kraje o tom, aby byla mimo jiné podpořena

i tranzice tradičních průmyslových firem, a to za podmínek, které