REGION ekonomicky neudržitelné. Proluky ve městě navíc vytvářejí různorodá, často nevzhledná zákoutí, s opět vysokými nároky na údržbu a posilují nepřehledný a neudržovaný dojem města. Přitom se jedná o místa lukrativní pro bydlení i podnikání. Netvrdím, že je to stejně snadné jako stavět na zelené louce, ale rozhodně je to jedinečná příležitost a výhoda pro město i investory. Čelit této specifické výzvě se Ostrava rozhodla již před několika lety, proto připravujeme a realizujeme řadu projektů pro zástavbu proluk a nově by tomu měla pomoci i MAPPA. Co konkrétně znamená zkratka MAPPA, proč vznikla a jak změní veřejný prostor ve městě? Městský Ateliér Prostorového Plánování a Architektury. Jeho úkolem je práce na rozvojových a urbanistických projektech, propojovat město, kultivovat veřejný prostor, pomáhat zvyšovat kvalitu života v Ostravě. Potřebujeme, aby se ateliér MAPPA rychle etabloval a stal se velmi brzy integrálním prvkem v rozvoji města. Teprve od 1. října letošního roku má svého ředitele. Je jím ostravský architekt Ondřej Vysloužil. Máme představu, že v horizontu roku a půl bude mít tým okolo patnácti lidí. Je to o koncepční práci, pohledu na město shora, hledání přidaných hodnot, které Ostravu posunou o několik úrovní výš. To samozřejmě není jen tak z roku na rok, je to dlouhodobá práce, která žádá kreativitu, otevřenost, nejen pohled okem norem státní správy. MAPPA je zároveň pojítkem mezi úřadem a lidmi, kteří žijí ve městě. Jejím úkolem je proto i vytvoření partnerství s veřejností a jejich zapojování do projektů. Očekáváme, že ateliér MAPPA sehraje klíčovou roli v směřování města ke kvalitní architektuře i urbanismu, a také k tomu, že městské projekty budou navzájem provázané. MAPPA pomůže měnit městský prostor, aby byl pro obyvatele příjemný v rámci jejich běžného života, aby zůstali bydlet ve městě. Ostrava může jít trendem městského života západních měst, kde lidé tráví volný čas venku v parcích, na náměstí, protože je jim to příjemné. Pokud bych měla zmínit konkrétní projekt, tak jeden z důležitých úkolů nového městského ateliéru MAPPA je koncepční řešení revitalizace ulic 28. října a Opavské, které nyní představují spíše bariéru mezi částmi města. Tu chceme eliminovat a dát ulicím městský charakter. Což znamená zlepšit podmínky pro pěší, cyklisty, vytvořit zázemí pro cestující MHD, zkvalitnit okolní veřejný prostor. Celou městskou třídu budou do několika let lemovat nové stavby – koncertní sál s rekonstruovaným Domem kultury města Ostravy, Černá kostka a parkovací dům u Domu kultury města Ostravy. Dotvoříme tak další kus města. Dále by se ateliér MAPPA měl věnovat například propojení historického centra města s Dolní oblastí Vítkovice. Co mohou od nově vzniklé instituce očekávat investoři a místní podnikatelé? MAPPA má být partnerem. Propojovat zájmy a představy města, tím nemyslím jen úřadu, ale tedy ten pohled shora, jak by se město mělo rozvíjet, se zájmy investorů, cíli konkrétních projektů. Investoři jsou klíčoví partneři rozvoje města a kvalitní architektura je dlouhodobě v synergii s investičním rozvojem i životní úrovni ve městě. Místní podnikatelé taktéž. Je to o spolupráci a vzájemné podpoře.

Investoři tedy mohou očekávat podporu a spolupráci ze strany města i MAPPY, zároveň hájení zájmu Ostravy a jejich občanů. Partnerství. Ostrava se pouští do regulace reklamního smogu. Proč? A není to v rozporu s podporou podnikatelů? Reklama je součástí veřejného prostoru, ovlivňuje to, jak vnímáme prodejny či produkty, ale ovlivňuje i veřejný prostor, v němž se nachází. Stali jsme se jako společnost imunní vůči množství i provedení reklamy. Věříme v kvalitu produktu i kvalitu reklamy, v její přehlednost, vkusnost, jasnost a s tím spojený přínos pro podnikatele. Vytvořit manuál a nařízení trvalo chvíli, teď nás čeká úkol složitější a dlouhodobější, ukazovat, že reklamu lze dělat bez devastace veřejného prostoru, aktivně spolupracovat s podnikateli, podpořit je a teorii měnit v praxi. Město je v rámci veřejného prostoru i velkým investorem, kde využíváte stále více tzv. veřejných architektonických soutěží. Kdy se ale dočkáme realizací některých z nich? Město Ostrava v posledních třech letech vyhlásilo architektonickou soutěž nebo záměr na její vypsání v osmi případech. Největší soutěží v novodobé historii města je právě ta na výstavbu koncertní haly. Jejím vítězem se stalo studio Steven Holl Architects. K její realizaci nás ale čeká ještě relativně dlouhá projekční cesta. Projekt, který ji již absolvoval je rekonstrukce historických jatek. Tak jako každý projekt i Jatka si prošly složitou přípravou, nyní jsme však již ve fázi výběrového řízení na zhotovitele stavby, samotná realizace by měla začít v prvním kvartále 2020. Dočkáme se tak prvních reálných výsledků architektonických soutěží. Následovat pak brzy věřím budou další, například nedávno vybraný parkovací dům u Krajského úřadu. Ostrava je polycentrické město, kde doprava a parkování hrají důležitou roli. Jakou roli přikládáte propojování veřejné a automobilové dopravy – park and ride ? Doprava hraje důležitou roli právě z důvodu polycentričnosti, ale i proto, že Ostrava plní funkci metropole a je tak spádovou pro řadu okolních obcí. Byť problémy v Ostravě zdaleka nedosahují rozměrů jiných velkých měst, situace se zhoršuje a cílem není dojít ke kolapsu a opakovat chyby jiných. Tedy jen rozšiřovat cesty a přistavovat parkoviště. MHD musí být lepší či alespoň adekvátní alternativou. Na tom Ostrava dlouho pracuje, a proto máme tu nejlepší městskou hromadou dopravu v zemi již nyní. Věřím, že se mění doba, kdy auto je to TOP v životě, nicméně zatím je stále standard českých měst, že máme z ulic odstavné parkovací plochy. Propojení MHD a IAD a tedy systém P+R jsou jednou z cest. Ostrava proto připravuje několik projektů parkovacích domů k tomuto účelu, které nabídneme i privátním investorům. Jedná se například o zmíněný parkovací dům u Krajského úřadu či u Městské nemocnice. Investice do této infrastruktury jsou pro město značné až nerealizovatelné, jdou proto ruku v ruce také s regulací volného parkování. P+R tedy pro ty delší vzdálenosti, pro ty kratší jsou to pak kvalitní alternativní formy dopravy, jako např. sdílená kola a podpora pěší dopravy. Nezapomínejme i na to. Děkujeme Vám za rozhovor. Redakce magazínu. POSITIV 4/2019 ǀ 47