STYL

Hudba jako produkt Jméno jediného symfonického orchestru v Ostravě, tedy Janáčkovy filharmonie Ostrava, je na těchto stránkách zmiňováno relativně často v souvislosti s „vývozem“ kultury našeho kraje do zajímavých destinací v ČR nebo do zahraničních. Hovoříme-li o vývozu obecně, jedná se o pojem zmiňovaný spíše v ekonomických souvislostech. Lze vůbec kulturu s ekonomikou srovnávat nebo s ní jde ruku v ruce? Je vůbec možné hovořit o klasické hudbě jako o vývozním artiklu? Funguje klasická hudba na stejné ekonomické bázi jako kterýkoliv jiný obor lidské činnosti? Klasická hudba patří k té části kultury, která je považována jako vysoká, seriózní atd. Při tom je také výrazně neortodoxní. V západní části světa se jedná o výrazně prestižní obor, který je takto vnímán jak širokou veřejností, pro jejíž movitější část je zcela běžné tzv. mecenášství či výrazně silná korporátní podpora, která se u nás v této branži soustředí de facto výhradně na Prahu. Ve srovnání s tím je česká kulturní scéna obecně závislá na veřejných zdrojích. Ty však nikdy zdaleka nestačí na pokrytí běžných provozních nákladů. V tu chvíli je logicky nutné věnovat se komerční činnosti. Máme-li hovořit o komerční činnosti českého orchestru, máme v zásadě dvě možnosti - natáčení různých druhů hudby pro komerční využití (např. hudba filmová) a koncertní činnost pro jiné pořadatele v ČR i zahraničí. A i zde je nutné uvažovat v souvislostech s uměleckou profilací orchestrálního tělesa a nelze zde postupovat jen dle korektních postupů tržní ekonomiky. Stručně řečeno - umělec určité úrovně by se měl prezentovat v souvislosti s projekty úrovně adekvátní. Důraz kladený na kvalitu, v tomto případě uměleckou, by vždy měl dlouhodobě převažovat nad úvahami čistě ekonomickými. V evropském kontextu vychází kvalitativní postavení Janáčkovy filharmonie Ostrava velmi zajímavě. Může konkurovat většině německých orchestrů, v ČR se řadí k nej74 ǀ POSITIV 4/2019

lepším pěti. Zcela zásadní pro orchestr samotný a v neposlední řadě i pro jeho zřizovatele, tedy Statutární město Ostravu, je důležitá prezentace orchestru v zahraničí. Z tohoto pohledu je rok 2019 pro ostravský orchestr velmi úspěšný. Janáčkova filharmonie Ostrava absolvovala několik zahraničních turné, mimo jiné do Španělska či jižní Koreje, Německa, Polska, Slovenska či Francie. Byla rovněž aktivní a důležitou součástí na akcích, které stojí i tak trochu stranou mimo klasickou hudbu - Symphony Dance Music - spojení elektronické populární hudby se symfonickým orchestrem, tour Klus Symhonic s Tomášem Klusem a CD Klusymfonie či Deset let ve Swingu - Vojtěch Dyk & B-Side Band. Dvě vystoupení se však svým významem tak trochu

vymykají. V relativně krátkém časovém odstupu se totiž Janáčkova filharmonie Ostrava objevila ve dvou mimořádně důležitých destinacích - v září vystoupila v proslulém sále Labské filharmonie a v prosinci ve vídeňském Musikvereinu. Zejména hamburská Elbphilharmonie se stala zajímavou zkušeností, kde byla JFO konfrontována s nejlepší možnou akustikou a nejmodernějšími parametry moderního koncertního sálu.Takového, o který usiluje i město Ostrava. Nakonec hlavním akustikem ostravského projektu bude ta stejná osoba, která projektovala se svým studiem akustiku právě v tomto aktuálně snad nejproslulejším sále, Yasuhisa Toyota se studiem Nagata Acoustics.