STYL
Hudba jako produkt
Jméno jediného symfonického orchestru v Ostravě, tedy Janáčkovy filharmonie Ostrava, je na těchto
stránkách zmiňováno relativně často v souvislosti s „vývozem“ kultury našeho kraje do zajímavých
destinací v ČR nebo do zahraničních. Hovoříme-li o vývozu obecně, jedná se o pojem zmiňovaný
spíše v ekonomických souvislostech. Lze vůbec kulturu s ekonomikou srovnávat nebo s ní jde ruku
v ruce? Je vůbec možné hovořit o klasické hudbě jako o vývozním artiklu? Funguje klasická hudba
na stejné ekonomické bázi jako kterýkoliv jiný obor lidské činnosti?
Klasická hudba patří k té části kultury, která je považována jako vysoká, seriózní atd.
Při tom je také výrazně neortodoxní. V západní části světa se jedná o výrazně prestižní obor, který je takto vnímán jak širokou
veřejností, pro jejíž movitější část je zcela
běžné tzv. mecenášství či výrazně silná
korporátní podpora, která se u nás v této
branži soustředí de facto výhradně na Prahu. Ve srovnání s tím je česká kulturní scéna obecně závislá na veřejných zdrojích. Ty
však nikdy zdaleka nestačí na pokrytí běžných provozních nákladů. V tu chvíli je logicky nutné věnovat se komerční činnosti.
Máme-li hovořit o komerční činnosti českého orchestru, máme v zásadě dvě možnosti - natáčení různých druhů hudby pro
komerční využití (např. hudba filmová)
a koncertní činnost pro jiné pořadatele
v ČR i zahraničí. A i zde je nutné uvažovat
v souvislostech s uměleckou profilací orchestrálního tělesa a nelze zde postupovat
jen dle korektních postupů tržní ekonomiky. Stručně řečeno - umělec určité úrovně
by se měl prezentovat v souvislosti s projekty úrovně adekvátní. Důraz kladený
na kvalitu, v tomto případě uměleckou, by
vždy měl dlouhodobě převažovat nad úvahami čistě ekonomickými.
V evropském kontextu vychází kvalitativní
postavení Janáčkovy filharmonie Ostrava
velmi zajímavě. Může konkurovat většině
německých orchestrů, v ČR se řadí k nej74 ǀ POSITIV 4/2019
lepším pěti. Zcela zásadní pro orchestr
samotný a v neposlední řadě i pro jeho zřizovatele, tedy Statutární město Ostravu, je
důležitá prezentace orchestru v zahraničí.
Z tohoto pohledu je rok 2019 pro ostravský
orchestr velmi úspěšný. Janáčkova filharmonie Ostrava absolvovala několik zahraničních turné, mimo jiné do Španělska či
jižní Koreje, Německa, Polska, Slovenska
či Francie. Byla rovněž aktivní a důležitou
součástí na akcích, které stojí i tak trochu
stranou mimo klasickou hudbu - Symphony
Dance Music - spojení elektronické populární hudby se symfonickým orchestrem,
tour Klus Symhonic s Tomášem Klusem
a CD Klusymfonie či Deset let ve Swingu
- Vojtěch Dyk & B-Side Band. Dvě vystoupení se však svým významem tak trochu
vymykají. V relativně krátkém časovém odstupu se totiž Janáčkova filharmonie Ostrava objevila ve dvou mimořádně důležitých
destinacích - v září vystoupila v proslulém
sále Labské filharmonie a v prosinci ve vídeňském Musikvereinu.
Zejména hamburská Elbphilharmonie se
stala zajímavou zkušeností, kde byla JFO
konfrontována s nejlepší možnou akustikou a nejmodernějšími parametry moderního koncertního sálu.Takového, o který
usiluje i město Ostrava. Nakonec hlavním
akustikem ostravského projektu bude ta
stejná osoba, která projektovala se svým
studiem akustiku právě v tomto aktuálně
snad nejproslulejším sále, Yasuhisa Toyota
se studiem Nagata Acoustics.