STYL

Hudba jako produkt

Jméno jediného symfonického orchestru v Ostravě, tedy Janáčkovy filharmonie Ostrava, je na těchto

stránkách zmiňováno relativně často v souvislosti s „vývozem“ kultury našeho kraje do zajímavých

destinací v ČR nebo do zahraničních. Hovoříme-li o vývozu obecně, jedná se o pojem zmiňovaný

spíše v ekonomických souvislostech. Lze vůbec kulturu s ekonomikou srovnávat nebo s ní jde ruku

v ruce? Je vůbec možné hovořit o klasické hudbě jako o vývozním artiklu? Funguje klasická hudba

na stejné ekonomické bázi jako kterýkoliv jiný obor lidské činnosti?

Klasická hudba patří k té části kultury, která je považována jako vysoká, seriózní atd.

Při tom je také výrazně neortodoxní. V západní části světa se jedná o výrazně prestižní obor, který je takto vnímán jak širokou

veřejností, pro jejíž movitější část je zcela

běžné tzv. mecenášství či výrazně silná

korporátní podpora, která se u nás v této

branži soustředí de facto výhradně na Prahu. Ve srovnání s tím je česká kulturní scéna obecně závislá na veřejných zdrojích. Ty

však nikdy zdaleka nestačí na pokrytí běžných provozních nákladů. V tu chvíli je logicky nutné věnovat se komerční činnosti.

Máme-li hovořit o komerční činnosti českého orchestru, máme v zásadě dvě možnosti - natáčení různých druhů hudby pro

komerční využití (např. hudba filmová)

a koncertní činnost pro jiné pořadatele

v ČR i zahraničí. A i zde je nutné uvažovat

v souvislostech s uměleckou profilací orchestrálního tělesa a nelze zde postupovat

jen dle korektních postupů tržní ekonomiky. Stručně řečeno - umělec určité úrovně

by se měl prezentovat v souvislosti s projekty úrovně adekvátní. Důraz kladený

na kvalitu, v tomto případě uměleckou, by

vždy měl dlouhodobě převažovat nad úvahami čistě ekonomickými.

V evropském kontextu vychází kvalitativní

postavení Janáčkovy filharmonie Ostrava

velmi zajímavě. Může konkurovat většině

německých orchestrů, v ČR se řadí k nej74 ǀ POSITIV 4/2019

lepším pěti. Zcela zásadní pro orchestr

samotný a v neposlední řadě i pro jeho zřizovatele, tedy Statutární město Ostravu, je

důležitá prezentace orchestru v zahraničí.

Z tohoto pohledu je rok 2019 pro ostravský

orchestr velmi úspěšný. Janáčkova filharmonie Ostrava absolvovala několik zahraničních turné, mimo jiné do Španělska či

jižní Koreje, Německa, Polska, Slovenska

či Francie. Byla rovněž aktivní a důležitou

součástí na akcích, které stojí i tak trochu

stranou mimo klasickou hudbu - Symphony

Dance Music - spojení elektronické populární hudby se symfonickým orchestrem,

tour Klus Symhonic s Tomášem Klusem

a CD Klusymfonie či Deset let ve Swingu

- Vojtěch Dyk & B-Side Band. Dvě vystoupení se však svým významem tak trochu

vymykají. V relativně krátkém časovém odstupu se totiž Janáčkova filharmonie Ostrava objevila ve dvou mimořádně důležitých

destinacích - v září vystoupila v proslulém

sále Labské filharmonie a v prosinci ve vídeňském Musikvereinu.

Zejména hamburská Elbphilharmonie se

stala zajímavou zkušeností, kde byla JFO

konfrontována s nejlepší možnou akustikou a nejmodernějšími parametry moderního koncertního sálu.Takového, o který

usiluje i město Ostrava. Nakonec hlavním

akustikem ostravského projektu bude ta

stejná osoba, která projektovala se svým

studiem akustiku právě v tomto aktuálně

snad nejproslulejším sále, Yasuhisa Toyota

se studiem Nagata Acoustics.