BUSINESS
Jsme tak trochu jiná firma…
Jednatel české pobočky firmy Vyncke, Petr Salvet, pochází z našeho regionu, žije zde a svůj volný čas
rád tráví v Beskydech. Během své kariéry vystřídal několik manažerských pozic, nejen v průmyslu.
V roce 2004, jak sám říká díky šťastné náhodě, zakotvil v tehdy malé výrobní pobočce firmy Vyncke.
Podstatnou měrou se od té doby podílí na jejím rozvoji, rozšiřování kompetencí místních zaměstnanců
a budování značky firmy, jak v rámci mezinárodní skupiny Vyncke, tak jako dobrého příkladu pro
ostatní podniky v Moravskoslezském regionu.
Vážený pane jednateli, říkáte, že jste
”tak trochu jiná firma”. Můžete nám vysvětlit, co si pod tím máme konkrétně
představit?
Myslím si, že pokud byste navštívili areál
naší firmy v Chlebovicích, ani bych nemusel nic vysvětlovat... Hned na okraji areálu
v průmyslové zóně u Frýdku-Místku minete lesík s můstky přes potok a lavičkami,
které v létě slouží nejen k odpočinku, ale
také jako zasedačka vybavená wifi. Za
architektonicky velmi vydařenou budovou s administrativní části integrovanou
do výrobní haly najdete rybníček, multifunkční hřiště, ovocný sad a malý vinohrad. Uvnitř budovy, a to v kontrastu
s funkcionalistickým vzhledem kanceláří,
pak dřevem obložený bar s výčepem piva
a terasou. Dlouhou historii firmy připomíná kovadlina před hlavním vchodem
a čelo jednoho z prvních Vyncke kotlů
usazené do cihlové zdi v recepci.
Ten vyrobil zakladatel firmy Louis Vyncke, původně vlámský kovář, který si
v roce 1912 v tehdejším srdci evropského
textilního průmyslu uvědomil energetický potenciál lněného odpadu. Začal proto upravovat uhelné kotle tak, aby mohly
z lněného odpadu vyrábět energii a dodávat je tamním textilkám, které potřebovaly energii pro výrobu příze a látek.
Na myšlence výroby energie pro průmyslové procesy z vlastních výrobních odpadů je založena Vyncke obchodní strategie dodnes. Jen jednoduché parní kotle
dnes nahradily komplexní energetické
celky, které vyrábějí energii v různých
formách ekologicky čistým způsobem
a dodávají ji do celého světa. Stále rodinný podnik, vlastněný a řízený čtvrtou
generací rodiny Vyncke, bratry Peterem
a Dieterem, se stal světovým technologickým leaderem v oblasti výroby čisté
energie z odpadů a biomasy.
Proč se majitelé rozhodli umístit firmu
do našeho kraje? Co je naše přidaná
hodnota?
Firma přišla do Moravskoslezského regionu v roce 2000, kdy začala působit v pronajaté výrobní hale v Lískovci. Nejdříve
10 ǀ POSITIV 4/2019
to byla pouze výrobní pobočka, ale brzy
se přidal i inženýring, který se začal rychle rozrůstat. Díky schopnostem místních
techniků a inženýrů rostly zároveň i jeho
kompetence. V roce 2012, kdy se firma
přesunula z pronajatých prostor do vlastního areálu v Chlebovicích u Frýdku-Místku, již inženýring a realizace projektů tvořily větší přidanou hodnotu než
výroba. Pro zdejší růst firmy bylo důležité
průmyslové zázemí Moravskoslezského
kraje. Působí zde mnoho menších strojírenských firem, partnerů pro zajištění
výroby a realizaci projektů firmy Vyncke.
Neméně důležitý je i potenciál středních
průmyslových škol a VŠB - Technické univerzity Ostrava, které dokážou připravit
a vzdělat potenciální kvalitní zaměstnance. Vše dohromady přispělo k tomu, že
se firma stala největší zahraniční pobočkou, která je dnes počtem zaměstnanců
a rozsahem kompetencí plně srovnatelná
s vlámskou centrálou firmy.
Z areálu v Chlebovicích jsme vybudovali
něco jako Vyncke showroom, do kterého zveme naše zákazníky, abychom
je přesvědčili o dokonalosti našich zákaznických řešení, schopnostech našich
inženýrů a kvalitě výroby. To bylo mimo
jiné i důvodem, proč se letos na podzim
u nás konaly dvě větší mezinárodní akce
- summity, kterých se zúčastnily ostatní
firmy skupiny Vyncke, naši joint venture
partneři a spolupracující firmy z celého
světa.
Podle spolumajitele Dietera Vynckeho
firma nikdy nelitovala rozhodnutí usídlit
se a investovat právě v Moravskoslezském kraji. Při rozhovoru během prvního
summitu bylo možno od Dietera slyšet
nejen velká slova obdivu, ale hovořil zároveň o nedostatcích, které byznysu v regionu nepomáhají.
„Byznys jsme začali dělat v bývalém Československu již koncem osmdesátých let.
Váš kraj je nádherný nejen přírodou, ale
i vzdělanými lidmi. Jako jedno z mála
omezení však vidím dopravní dostupnost, hlavně neexistující letecká spojení
do Evropy, věřím však v jeho velkou budoucnost“, řekl Dieter Vyncke.
Společnost Vyncke je rodinná firma
s tradicí a smyslem pro společenskou
odpovědnost. Jak tuto odpovědnost propojujete s byznysem?
Rodinný podnik Vyncke se všude kam
vstoupí, snaží respektovat místní zvyklosti, chovat se s respektem ke svým
sousedům, místním obchodním partnerům a regionu všeobecně. „Proto tady
ve Frýdku-Místku říkáme, že nejsme pobočka belgické firmy, ale místní rodinný podnik s vlámskými kořeny,“ dodává
Petr Salvet.
V našem okolí podporujeme různé charitativní a společenské aktivity. Především
pak spolupracujeme s organizací Spirála
o.p.s, jejichž zaměstnanci udržují zeleň
v našem areálu. Organizace Spirála zaměstnává a podporuje lidi s duševním
onemocněním v běžném životě a pomáhá jim zotavit se z následků vážných
psychických nemocí. Poskytuje jim sociální služby a zaměstnává je v chráněných podmínkách, nejen v oblasti údržby zeleně, ale také v cateringu, šicí dílně
a kavárně.
Se Spirálou jsme rozvinuli spolupráci
postupně i v dalších oblastech. Často se
na Spirálu obracíme i s poptávkou služeb
cateringu a šicí dílny u příležitostí významných firemních akcí. Podpořili jsme jejich
činnosti také formou finančních a věcných darů. Z naší spolupráce se během
času vytvořilo opravdové partnerství.
Jedním z cílů obecně prospěšné společnosti Spirála je také destigmatizace
duševního onemocnění, tedy šíření pozitivnějšího obrazu o lidech se zkušeností
s duševní nemocí, a to se daří také díky
kvalitním službám, které společnost Spirála nabízí veřejnosti. Přirozenou formou
Spirála ukazuje, že i lidé se zdravotním
postižením jsou ve společnosti uplatnitelní a rádi se seberealizují v práci, jen
k tomu potřebují specifické podmínky.
Výbornou příležitost, skvělé zázemí a atmosféru důvěry našli právě ve Vyncke.
Děkujeme Vám za rozhovor.
Redakce magazínu.