Areál, který spojuje generace a buduje tradici
www.posiv.cz ǀ 49
POSITIV Ridera Sport
Pane Schrebenský, mohl byste nám přiblížit, jak jste
se dostal k tenisu a jaké byly vaše začátky v klubu
SK Vítkovice 1926 – Ridera?
Moje začátky se datují asi do roku 1972, kdy mě k te-
nisu přivedl můj otec, aktivní hráč téhož tenisového
klubu, a později, až do své smrti v roce 1975, trenér do-
rostenců. On mě naučil první krůčky a základy tenisu,
které jsem po jeho odchodu rozvíjel s jinými trenéry.
Tehdejší doba je asi pro dnešní mladé hráče a hráčky
nepředstavitelná. Měli jsme nedostatek míčů, pokud
jste chtěli trochu lepší raketu nebo vybavení, museli
jste nakupovat přes známé z Německa nebo Rakouska
nebo od hráčů, kteří se dostali za hranice. Ta radost,
když jste se dostali k něčemu, co jste dlouho sháněli,
byla nepopsatelná. Ale mělo to své kouzlo.
Byli jsme tady dobrá parta kluků jak v žácích, tak v do-
rostu, které tenis bavil a kteří na kurtech a v okolí trávili
čas i mimo oficiální tréninky. Hráli jsme nejen tenis, ale
i fotbálek, vymýšleli si různé soutěže... Myslím, že dnes
už to tak bohužel není.
Jak se podle vás proměnil areál Ridera Sport od dob,
kdy jste aktivně hrával, až do současnosti?
Areál se proměnil velmi, a to k lepšímu. Bylo vybudo-
váno zázemí, o kterém se nám v 80. letech minulého
století ani nezdálo, a které je pro sportovce výborné
– bazén, masáže, sauna, v zimě hala – asi nejlepší
v Ostravě. Je toho opravdu hodně. Hráči, trenéři i hos-
té uvítají bufet a i možnost po hře relaxovat či využívat
zázemí pro regeneraci. Současný majitel se stará a vel-
mi dbá na to, aby se zde hráči a jejich doprovod cítili
dobře.
Areál je vhodně uzpůsoben pro pořádání turnajů jak
závodních, tak rekreačních hráčů. Zejména v létě je
zde i příjemné posezení.
Zůstáváte i nadále v kontaktu s klubem
SK Vítkovice 1926 – Ridera? Podílíte se nějak
na jeho aktivitách nebo rozvoji?
V kontaktu s klubem zůstávám tím, že zde ve volném
čase stále aktivně hraji. Vytvořili jsme skvělou partu,
složenou jak z bývalých závodních hráčů, tak i z rekre-
ačních sportovců. Turnaje, které Ridera Sport pro tyto
hráče pravidelně pořádá, přispívají k posilování těchto
přátelských vazeb.
Jak vnímáte současnou úroveň tenisového tréninku
a zázemí v Ridera Sport ve srovnání s minulostí?
Výkonnostní tenis na klubové úrovni nesleduji, ale
vím, že jsou zde kvalitní trenéři, kteří mají začínajícím
hráčům co nabídnout. Vznikla zde Národní tenisová
akademie, což svědčí o tom, že zdejší trenéři odvádějí
svou práci na výbornou.
Za opravdu dobrý počin považuji to, že mladí závodní
hráči mají možnost si zahrát s dospělými na turnajích
pořádaných pro rekreační hráče. Narazí nejen na re-
kreanty, ale i na bývalé tenisty, kteří jim mohou pomoci
radou nebo různými herními variantami, takže mladí
mohou vidět, že tenis není jen o síle a razanci úderů,
ale především o přemýšlení a taktice. Je jen na nich, co
si z toho do budoucna odnesou.
Máte nějaké rady nebo poselství pro mladé tenisty,
kteří dnes začínají svou cestu v tomto klubu?
Tenis je těžký sport už proto, že je to individuální sport
a nemůžete se za nikoho schovat jako v kolektivním
sportu. Všechno si musíte vydřít sami. Chtěl bych mla-
dým začínajícím tenistům popřát, aby je tenis bavil, tak
jako bavil nás v jejich věku a aby s prvními neúspěchy
neházeli „flintu do žita“. Je to hodně o píli a vytrvalosti
– a pak se úspěchy dostaví.
Ne z každého samozřejmě může být Lendl nebo
Kvitová, ale pokud se jednou základy tenisu naučí, tak
i když se nebudou tenisem živit, už v nich zůstanou,
a třeba si v pozdějším věku taky najdou nějakou partič-
ku, se kterou si budou chodit zahrát jen tak pro radost,
protože tenis je hra, která se dá hrát v každém věku.
Děkuji za rozhovor.