100 let vítkovického tenisového klubu (2. strana)
Psal se rok 1922, když ve Vítkovicích vznikl první tenisový kurt – nenápadný začátek, který dal
www.posiv.cz ǀ 53
POSITIV Ridera Sport
Zlatá 20. léta: Od prvního úderu k organizovanému klubu
30. a 50. léta: Soutěžní úspěchy, rozmach a válka
50. a 60. léta: Práce, obnova a tenis pro všechny
Na počátku 20. let minulého století se začíná ve
Vítkovicích psát historie tenisu. Podle pamětníků vznikl
první kurt a jednoduchá tréninková stěna pravděpo-
dobně už kolem roku 1922 v městských sadech. V létě
zde fungovaly tenisové dvorce, v zimě kluziště.
Zpočátku si místní sportovní nadšenci upravovali pro-
stor svépomocí. Už roku 1925 odehrál tým Vítkovic
první meziklubové utkání v Místku, které odstartovalo
pravidelnou závodní činnost. Následně vznikl teniso-
vý oddíl SSK Vítkovice, u jehož zrodu stál sportovec
MUDr. Karel Toman.
Už na sklonku téhož roku se ve Vítkovicích konal první
turnaj většího rozsahu na Ostravsku, kterého se zú-
častnili závodníci celého kraje. Postupně se z něj stal
tradiční turnaj, jenž se konal každoročně a vyvinul se
v pozdější župní a dnešní krajský přebor jednotlivců.
Období přineslo klubu výrazný rozmach. Velký po-
díl nesl inženýr Tyc, který od roku 1927 zajišťoval
řadu meziklubových utkání a podílel se i na vzniku
Moravskoslezské lawn-tenisové župy v roce 1930. Tím
byl položen základ organizovaného soutěžního tenisu
v moravském kraji.
Vítkovice v ní patřily k nejlepším týmům a vyvrchole-
ním předválečné éry se stal titul župního přeborníka
z roku 1937. Druhá světová válka však přinesla útlum
– dvorce byly poškozeny nebo zabrány a činnost
omezena.
V roce 1946 se tenisový oddíl přestěhoval na stadion,
který během války využíval německý sportovní klub
DSV Witkowitz – tedy na místo dnešního areálu Ridera
Sport. Stadion tehdy nesl název TJ VŽKG (Tělovýchovná
jednota Vítkovických železáren Klementa Gottwalda).
Klub byl začleněn pod podnik VŽKG a nesl název
SK VŽKG – Sportovní klub Vítkovických železáren
Klementa Gottwalda.
Díky iniciativě členů a dobrovolným brigádám vede-
ným Rudolfem Klepáčem a správcem Janem Duzou,
vznikly v roce 1949 čtyři nové dvorce pro mládež.
Tenisté tehdy odpracovali přes 2200 hodin na výstav-
bě – závazek ke všesokolskému sletu dokonce pře-
kročili o 29 %. Klub plánoval i pět nových žákovských
hřišť. Sportovní činnost se rozběhla naplno a tenis se
stal součástí širší komunitní aktivity.
V 60. letech měl každý člen i host odpracovat alespoň
10 hodin ročně při jarní úpravě kurtů. Spadala zde
i účast oddílu na akci „Z“ (zvelebení města). Brigádníci
budovali odrazovou stěnu, upravovali hlavní dvorec
i nová hřiště. Vznikal klub, kde se potkával sport s ob-
čanským duchem.